 Účast v soutěžích | |
|
|---|
| 1987-1992 |  Závodil v regionálních a národních go-kart soutěžích.
Neustále obcházel okolo závodních vozů, až se rozhodl sám soutěžit v roce 1996. |
|---|
| 1996 | Navštěvoval Skip Barber Three-Day Racing School. |
|---|
| 1997 | Skončil čtvrtý v Skip Barber Formula Dodge Western Championship se ziskem dvou prvních míst.
Debutoval v Barber Dodge v Laguna Seca, kde skončil čtvrtý poté, co se kvalifikoval jako sedmý. |
|---|
| 1998 | Zúčastnil se 12 závodů Barber Dodge. Nejlepším výsledkem bylo 3. místo v Road Atlanta. Další dokončení v první desítce získal ve dvojici závodů v Laguna Seca, kde se umístil pátý a osmý v uvedeném pořadí. |
|---|
| 1999 | Absolvoval úplnou Barber Dodge Pro Series, skončil třetí v tomto šampionátu.
Získal 8 dokončení mezi 10 nejlepšími jezdci z 12 startů včetně vítězství v Lime Rock Parku.
Další vrcholový výkon podal ve Watkins Glen (2. místo), Nazarethu (3. místo), Laguna Seca (3. místo), Portlandu (4. místo) a Road America (5. místo)
Vyhrál pole position v Portlandu.
Nominován do Team USA Scholarship. |
|---|
| 2000 | Prokázal se jako neočekávaný, ale silný vyzyvatel v bodování šampionátu Dayton Indy Lights.
Svedl bitvu s eventuálním šampionem Scottem Dixonem a stájovým kolegou v týmu Dorricott Racing Casey Mearsem až v posledním závodě roku na California Speedway.
Tyto tři jezdce ve finále dělil pětibodový rozdíl s Bellovými 130 body čtyři za Dixonem a jeden před Mearsem.
V Kalifornském závodě dokončil druhý za Dixonem a na Dixona ztrácel devět bodů (155 -146) v konečném pořadí.
Vyhrál závody v Mid-Ohiu z druhého místa na startovním roštu a vzal útokem z pole position St. Louis, když stanovil nejrychleší kolo v závodě a vedl všechna kola.
Také vyhrál pole position v Portlandu dosažením nového traťového rekordu, jeho prvního v sérii.
Získal ocenění Nováček roku jeden závod před koncem sezóny v Houstonu, když skončil na druhém místě.
Skončil ne hůře než druhý v posledních třech závodech roku a umístil se mezi prvním čtyřmi v osmi posledních závodech sezóny.
Získal body v každém z 10 závodů, když skončil s výsledkem nikdy ne horším, než sedmé místo.
Druhý v hodnocení počtu vedoucích kol za rok 2000 se 114 koly vedení za Dixonem s 228.
Vyhrál 2000 Bosch Platinum +4 Speedway Challenge za zisk nejvíce bodů (74) v pěti závodech sezóny na oválech.
Jeden z pěti nominovaných spolu s Mearsem, Helio Castronevesem, Roberto Morenem a Andrew Bordinem do zahajovací Greg Moore Legacy Award.
Jeden ze tří jezdců zvolených do zahajovacího CART Dayton Indy Lights All-Star týmu v roce 2000 spolu s Dixonem a Mearsem.
Získal druhé nejvyšší číslo v All-Star hlasování za Dixonem. |
|---|