Vývoj BMW FW24

Výchozí body pro návrh FW24 jsou, zhruba řečeno, dva. Prvotním požadavkem je žádné změny základních technických parametrů vynucených změnou nařízení pro rok 2002. Zatímco celá řada klíčových oblastí byla ovlivněna novými nařízeními, návrháři nebyli nuceni zcela se vrátit ke kreslícímu prknu díky tomu, že stejná zůstala šířka stopy a drážkové pneumatiky požadované pro rok 1998.

Rok 2002 je tudíž v mnoha aspektech stejný, říká Gavin Fisher, šéf designer ve WilliamsF1. “Sezóna 2002 se postarala o malé množství změn nařízení, která sebou přináší větší výzvu ke zlepšení na voze, jenž je už i tak na relativně vysokém stupni vývoje.”

Za předpokladu poměrně nezměněné směrnice, druhým směrem změny v návrhu je soubor nedostatků na voze z předchozího roku. “Byli jsme vcelku spokojeni s našim pokrokem v roce 2001. V mnoha ohledech, je mnohem více stimulující pro návrháře mít za sebou katastrofální sezónu, neboť to zaručuje, že není o čem debatovat, když se začíná pracovat na návrhu vozu pro příští rok. Jak postupujete kupředu, příležitostí ke zlepšením jsou stále menší a musí být vynaloženo zvýšené množství námahy s klesající návratností,” pokračuje Fisher.

Navzdory změnám rok od roku, Fisher také vymezil některé dlouhodobější směry vývoje ovlivňující proces návrhu. “Udivilo mě, když jsem se v myšlenkách pozastavil nad tím, jak moc jsme posunuli návrh vozu směremrem k prediktivním disciplínám a jak pro velkou část návrhového cyklu tento vůz vůbec neexistuje s vyjímkou virtualního prostoru. Zvýšeným používáním takových nástrojů jako je analýza konečného prvku (finite element - FE) a propočítaná fluidní dynamika (CFD), můžeme mít některé docela přesné projekce založené na počítačových modelech bez neustálého ‘tepání’ do železa. Toto neznamená, že fyzické testování, jakmile je jednou vůz postavený, nevytváří podstatný přínos k našemu porozumění, ale že ranná část návrhového cyklu má virtuální rozměr”, vysvětluje Fisher.